Obec Velký Osek
obec
Velký Osek

Historie železniční stanice Velký Osek

Z pamětní knihy - Železniční stanice Velký Osek
(vedeno od roku 1910) -
- psáno v úvodu :
Stanice leží na trati Praha - Šatov a Praha Mezilesí. Výška nad mořem 193.1 m.
Stanice Velký Osek vznikla při stavbě severozápadní dráhy. S vyměřováním úseku Kolín - Mladá Boleslav a Velký Osek - Kunčice započato v roce 1869. Se stavbou nádraží a potřebných budov začato v roce 1870. Stavbu prováděli stavitelé bratři Teibachové z Kutné Hory za podnikatelství p. Grišla z Nové Vsi.

Pracovní vlaky byly zaváděny již koncem roku 1870.
Osobní a nákladní doprava začala 1. května 1871.

V roce 1873 byla postavena první vlečka. Vedla do dvora Karolína, patřící rytíři Horskému, jenž měl zavedené moderní hospodářství. Vlečka měla 4 km a 3 mosty.
První přednosta stanice byl p. Dragoun, prvními dopravními úředníky p. Podzimek a p. Loos. Nákladním a osobním pokladníkem byl Šanda, správcem výtopny ing. Sobotka, traťmistrem Lažinský. Stanice měla původně 6 kolejí, z toho pět vjezdových a jednu skladištní. Kromě nádražní budovy měla skladiště, výtopnu, dílny pro opravu vozů, točnu a dva strážní domky, jeden na severním, druhý na jižním konci stanice, dále vodárnu a velké skladiště výtopny (nynější skladiště plachet).

V roce 1881 byla přistavena sedmá a osmá kolej. (Osmá kolej byla postavena z kolejnic 2 m 40 cm dlouhých.)

Roku 1883 vystavěn dvoupatrový obytný dům úřednický. (Stavitel Šponner z Prahy, za kontroly ing. Švorma). Až do té doby bydleli úředníci v obecním "špýchaře", přestavěném na byty.

Roku 1884 přestavěna přijímací budova, vchod do nádraží, který byl středem budovy zrušen, zřízeny čekárny a restaurace (první restauratér Schmidt) a postaven přístavek na severní straně budovy, jenž slouží za vchod do stanice.

V roce 1885 založeny další dvě koleje devátá a desátá.

V roce 1886 postaven strážní domek (214 1) na trati Kolín - V. Osek.
V roce 1891 postavena další, jedenáctá kolej s desinfekční budovou a zařízením.
1.března 1891 praskly hráze žehuňského rybníka. Voda zatopila nádraží a obec, doprava byla na tři dny zastavena. Voda prolomila trať mezi Velkým Osekem a Libněvsem v délce tří kolejnic.

30. ledna 1897 ve 4 hod ráno vypukl požár v topírně. Táž vyhořela do základů, veškeré stroje však byly zachráněny. Týž rok byla tesařským mistrem Honcem z Nymburka vystavena topírna nová.

V roce 1898 postavena lampárna a skladiště hmot pro stanici.

Roku 1904 byla stanice znovu rozšířena. Bylo postaveno osm slepých kolejí, zaústěných do jižní strany stanice. Tento kolejový oddíl nazván zřízenci "Staatsbahn", kteréžto jméno se užívá dosud a asi nevymizí.

Roku 1911 odstraněno petrolejové osvětlení a nahrazeno Kittsonovými lampami.

V roce 1913 zraušena stará desinfekce a postavena nová desinfekční budova se zařízením na jižní straně stanice. Téhož roku zavedeno elektrické osvětlení stanice a budov.

28. července 1914 vyhlášena všeobecná mobilizace. Počátek světové války.

Dne 10. července 1926 podnikl pan prezident republiky vlakem 28 cestu do Hořic v Podkrkonoší. Zdržel se též ve Velkém Oseku a byl uvítán zástupci okresní politické správy, zástupci ostatních úřadů, mládeže a obecenstvem ze širokého okolí. Rovněž i při zpáteční cestě do Prahy dne 13. července byl pan prezident nadšeně pozdravován.

Během roku 1928 zavedena u osobních vlaků průběžná brzda tlaková. V tomto roce byla zvýšena budova staniční a nákladní pokladny a též znovu upravena. Nad zbývající částí otevřeného peronu byla prodloužena střecha a současně přemístěn kiosek prodejny novin.

V roce 1930 nezůstala doprava na výši roku 1929. A v roce 1931 doprava stále klesala. Teprve v měsíci září stoupala přeprava uhlí, brambor a řepy. Tato zvýšená doprava trvala až do vánočních svátků. V tomto roce byly zavedeny sběrné nákl.vlaky tzv."rakety". Jezdily rychlostí 70 km/hod. a byly bržděny brzdou Westingh, která počátkem prosince byla zaměněna na zkoušku za brzdu Božičovu.

V roce 1937 se oživila osobní doprava. Počet osobních vlaků byl rozmnožen. Též i v nákladové dopravě nastalo očekávané stoupnutí.

Dne 15. března roku 1939 byl zřízen protektorát. Německá armáda již dne 14. 3. ve večerních hodinách překročila hranice a počala obsazovati republiku. Asi týden potom projížděl V. Osekem větší počet vojenských transportů pro Chlumec, atd.
V tu dobu byla na nádraží V.Osek zřízena německým velitelstvím vojenská stráž, která byla po době asi 6 měs. vystřídána naším četnictvem.

Rok 1944 byl pro V.Osek rokem kritickým. Předpověděné a oznámené nálety bombardovacích letadel amerických a anglických počaly a protektorát pomalu stával se bojištěm.

První nálet na Kolín byl proveden dne 24. VIII. 1944 ve 12 hod.

Druhý nálet v obvodu stanice V.Osek dne 28. XII. 1944. V době od 12:15 hod do 13:00 hod.

Další nálet byl dne 15. III. 1945 na Kolín a V. Osek. Asi ve 14 hod. 35 min. útočilo asi 120 letadel na Kolín a ve 14 hod. 45 min. též útok na V. Osek. Trať Velký Osek - Kolín měla 7 zásahů, což mělo za následek přerušení dopravy mezi V.Osekem a Kolínem.
Další nálet na Kolín a to největší byl dne 18. IV. 1945 asi ve 13 hod.  30 min. a byl proveden 7 bombardovacími svazy doprovázenými stíhačkami. Byl to 4. a poslední nálet na Kolín a trval asi 30 minut.

V roce 1948 byly zavedeny dálkové osobní vlaky z Havlíčkova Brodu do Rumburka přes Nymburk a do Děčína přes Lysou n/L.

V roce 1954 byl starý rozhlas pro posun odstraněn a nahrazen zpětným novým rozhlasem.
Téhož roku se stanice Velký Osek umístila v soutěži o nejlepší stanici na prvním místě v oddělení dr. Pardubice a obdržela od náčelníka správy dráhy Havla pochvalné uznání za vzorný úklid.

Rok 1959 je rokem, který znamená úplný převrat k lepšímu naší stanice a celé železniční sítě.

Dne 28. VIII. 1959 bylo v naší stanici dáno do činnosti automatické zabezpečovací zařízení. Byl to první československý výrobek, montovaný již našimi československými pracovníky.

Rok 1960 - stanice Velký Osek začala pracovat a fungovat jako důležitý dopravní uzel.

V roce 1970 slavila železnice KOLÍN - NYMBURK - MLADÁ BOLESLAV 100 let.
Na počest byla vydána publikace nákladem 3000 kusů. (Vydavetelství - Správa severozápadní dráhy v Praze, tiskem středočeské tiskárny)

Rok 1988 - konečně po dlouhé době dáno do provozu nové "Majákové" osvětlení stanice s výbornými světelnými podmínkami pro celý objekt stanice. (celkem 10 majáků o 83 výbojkových žárovkách 400 Wattů).

Rok 1991 - pokles přepravní náročnosti i nadále trval. V září byl bez náhrady zrušen veškerý posun (řadil se pouze Mn vlak do Chlumce). Personální potřeba k obsazení želez. stanice byla z původních 132 pracovníků snížena na 74.

Rok 1994 květen - byla provedena komplexní oprava první staniční koleje. Při té příležitosti byly vytrhány stávající perony z obou stran první koleje a postaveny perony nové z betonových desek. Peron u druhé koleje prodloužen natolik, aby se k peronu vešel vlak s 10 vozy.
1. října 1994 došlo ke sloučení železničních stanic Velký Osek, Libice a Poděbrady.

3. února 1997 byla odbory vyhlášena stávka na železnici v celé síti. Všechno se zastavilo až do 9. února 1997. Ke stávce se připojilo cca 70 % pracovníků obou stanic.
1. října 1997 došlo ke zrušení OPŘ v České Třebové a stanice Velký Osek spolu s Libicí jsou řízeny OPŘ Praha. V závěru roku 1997 bylo cca 76 zaměstnanců.

V roce 1999 personální potřeba včetně Libice 65 zaměstnanců.
V podzimních měsících se započalo s výstavbou čističky odpadních vod. Tato akce, která stála cca 1 000 000 Kč odstranila stále zapáchající a plné žumpy před nádražím. První etapa byla do konce roku 1999 ukončena, odvod dešťové vody z prostoru mezi krytým peronem a 5 kolejí byl dokončen začátkem roku 2000.

V roce 2000 v jarních měsících byla provedena úplná výměna mostnic v první a druhé koleji přes potok Bačovka. V tomto roce byl také zaveden plyn až do staniční budovy při plynofikaci obce.

K 31. 12. 2001 došlo ke zrušení samostatnosti železniční stanice. Byla zrušena funkce přednosty stanice a hlavní pokladní. Stanice Libice n/C byla předána žel. Stanici Nymburk hl.n. a stanice V. Osek, Dobšice a Choťovice předány žel.stanici Kolín.

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Stav Bačovky

Monitoring vodní bilance

hydrometeorologický monitoring